Roudnickou větev Odkolků založil Antonín Kryštof Odkolek (*1674 Mlázovice - 10.5.1740 Roudnice). Po roce 1700 provozoval v Roudnici vlastní manufakturu na výrobu mýdla a patřilo mu roudnické řeznictví. Byl tak prvním "podnikatelem Odkolkem". Antonín Kryštof Odkolek se roku 1707 oženil s Magdalenou, "dcerou knížecího purkrabí, urozeného pána Pavla Březiny z Roudnice”, jak se uvádí v dobových matrikách. Mezi roudnické měšťany byl Antonín zapsán 5. července 1713. Antonín ale rozhodně není prvním Odkolkem, který by měl vztah k Roudnici. Antonín Kryštof  byl podle Ottova slovníku naučného a Riegrova slovníku vnukem Viléma Jindřicha barona Odkolka z Újezdce. Ten dohlížel na financování rekonstrukce roudnického zámku. Právě jemu musel slavný stavitel Antonio Porta "skládat účty". Také rodina Pavla Březiny udržovala se stavitelem kontakty a jedním z kmotrů jeho dcery byl italský sochař Bernad Ferretto.

​

Původ roudnické větve dle historických zdrojů

 

“Potomstvo Ferdinandovo [Ferdinanda Maximiliána, rytíře Odkolka z Újezdce] posud žije. Synové jeho byli Ferdinand Norbert, František a Antonín Kryštof […]. Antonín usadil se pak v Roudnici,uchytil se městské živnosti a domohl se tím zase jmění. Potomci žijíce tu drahně let odložili šlechtické heslo a psali se jen Odkolky. […] Josef [Josef František, bratr Františka Serafína Odkolka] stal se r. 1851 městským radou, získal statek Dub a vymohl si uznání svého hesla a starožitného rodu.” 

(Ottův slovník naučný, str. 628-630)  

 

“Sedmý syn Viléma Jindřicha [barona Odkolka z Újezdce, císařského rady a přísedícím král. soudů, hejtmana všech komorních panství v Čechách], Ferdinand Maximilian, pojal za manželku poddanou otce svého Annu, dceru Ondřeje Radona z Mžen, dne 22. bř. 1674. Následkem toho sňatku rozhněvali se naň otec i bratří jeho a vyloučili jej z užívání rodinného jmění, takže v bídě a nouzi žil […] Nejmladší syn Ant. Krištof usadil se ok. 1700 v Roudnici, kdež průmyslovou činností stal se zámožným měšťanem, přestav užívati titule svého šlechtického. Potomstvo jeho žilo v Roudnici téměř půl druhého stol., i domohlo se značného jmění. Údové této větve vynikali vždy vtipem, šlechetnou a ráznou povahou i byli ve veliké vážnosti u svých spoluobčanů, voleni jsouce od nich za starší obecní a purkmistry. František Seraf. Ant. O.,[otec Františka Serafína Odkolka, bratr Frederiky Josefy - 4xprababičky zakladatelky nadačního fondu Odkolek] nar. 29. ún. 1792, byl purkmistrem v Roudnici”

(Riegrův slovník, str. 989-990) 

​

Také pravnuk Antonína Kryštofa Odkolka, Jan Odkolek  (*25.9.1755 Roudnice - 17.4. 1823 Roudnice), byl majitelem roudnického řeznictví a mydlářské manufaktury, dědečkem budoucího mlynáře a pekaře Františka Serafína Odkolka, a 5xpradědečkem zakladatelky nadačního fondu Odkolek, Lucie Groene Odkolek. S dcerou roudnického starosty, Josefou Odkolkovou roz. Štěpanovskou, měli celkem třináct dětí. Dospělosti se dožili jen Frederika Josefa Odkolek (4xprababička Lucie Odkolek), Antonín Adalbert Odkolek a František Antonín Odkolek (otec Františka Serafína Odkolka a 4xpraděd člena správní rady nadačního fondu Odkolek, Slobodana Soldána).

​

​

​

​

 

 

​