Ferdinand Maximilián rytíř Odkolek z Újezdce (*1640, Mžany - 15.12. 1680, Mlázovice)

Tento "neposlušný" syn Viléma Jindřicha barona Odkolka z Újezdce se oženil s Annou Radonovou, neurozenou

dcerou poddaného svého otce, sedláka ze Mžan. Byl tak prý tak dlouho "odstrkován" otcem i bratry, že se nakonec nechal donutit, aby se písemně vzdal titulu a dědictví. Krátce poté zemřel. Půl roku před ním zemřela jeho jediná dcera Alžběta Polyxena (pojmenovaná po Ferdinandově matce, Alžbětě Polyxeně roz. Horňatecké z Dobročovic). 

 

Vdově po Ferdinandovi se podařilo nechat dohodu prohlásit za neplatnou, soudní spor jí ale stál zbytek finančních prostředků. Jejich nejmladší syn Antonín Kryštof se po roce 1700 usadil v Roudnici. Oženil se zde roku 1707 s Magdalenou "dcerou urozeného pána Pavla Březiny" a založil tak zde "roudnickou" linii Odkolků. Ta po několik generací užívala pouze příjmení Odkolek: 

“Potomstvo Ferdinandovo [Ferdinanda Maximiliána, rytíře Odkolka z Újezdce] posud žije. Synové jeho byli Ferdinand Norbert, František a Antonín Kryštof […]. Antonín usadil se pak v Roudnici,uchytil se městské živnosti a domohl se tím zase jmění. Potomci žijíce tu drahně let odložili šlechtické heslo a psali se jen Odkolky. […] Josef [Josef František, bratr Františka Serafína Odkolka] stal se r. 1851 městským radou, získal statek Dub a vymohl si uznání svého hesla a starožitného rodu.”

(Ottův slovník naučný, str. 628-630)  

“Sedmý syn Viléma Jindřicha [barona Odkolka z Újezdce, císařského rady a přísedícím král. soudů, hejtmana všech komostních panství v Čechách], Ferdinand Maximilian, pojal za manželku poddanou otce svého Annu, dceru Ondřeje Radona z Mžen, dne 22. bř. 1674. Následkem toho sňatku rozhněvali se naň otec i bratří jeho a vyloučili jej z užívání rodinného jmění, takže v bídě a nouzi žil […] Nejmladší syn Ant. Krištof usadil se ok. 1700 v Roudnici, kdež průmyslovou činností stal se zámožným měšťanem, přestav užívati titule svého šlechtického. Potomstvo jeho žilo v Roudnici téměř půl druhého stol., i domohlo se značného jmění. Údové této větve vynikali vždy vtipem, šlechetnou a ráznou povahou i byli ve veliké vážnosti u svých spoluobčanů, voleni jsouce od nich za starší obecní a purkmistry. František Seraf. Ant. O.,[bratr 4xprababičky zakladatelky nadačního fondu,  Frederiky Josefy a otec Františka Serafína Odkolka] nar. 29. ún. 1792, byl purkmistrem v Roudnici”

(Riegrův slovník, str. 989-990) 

Uznání titulu Odkolek z Újezdce

 

O titul barona Odkolka z  Újezdce požádali až dva z Antonínových (a tedy současně Ferdinandových) přímých potomků - praprapravnuk Karel Odkolek a prapravnuk Josef František Odkolek (bratr "pekaře" Františka Serafína):

 

Karel sice žádost podal, ale když byl úřadem vyzván, aby doložil více dokumentů, již nereagoval. Jeho žádost byla odložena ad acta (nikoliv zamítnuta - jeho nároky nebyly dále zkoumány). Karel již o uznání titulu nežádal, zemřel na rakovinu relativně mladý. Jeho syn Karl Odkolek se oženil ve Vídni s Rosou von Reinöhl. 

 

Josef František doložil všechny potřebné materiály a titul byl uznán nejen jemu, ale také všem jeho potomkům,

a to včetně dcer. Ti od té doby užívali titul svých předků "baron Odkolek z Újezdce" resp. německou verzi  "Freiherr Odkolek von Aujezd, případně Augezd". Tvrzení, že "bylo doloženo, že Odkolkové a Odkolkové z Újezdce nebyli příbuzní" nejsou pravdivá. Naopak - šlechtický původ roudnických Odkolků byl doložen bratrem "pekaře" Odkolka.

Josef František a jeho rodina jsou pohřbeni v rodinné hrobce nedaleko Vídně. 

Ottův slovník naučný, heslo Odkolek z Újezdce:

Reigrův slovník, heslo Odkolek z Újezdce:

 

 

 

 

 

 

 

2019 © NF ODKOLEK